Pomník je pojat jako betonová sochařská forma náhrobku Adolfa Loose, situovaného na vídeňském Ústředním hřbitově. Náhrobek si architekt navrhl sám. V symbolické rovině tak dochází k nové interpretaci vlastního autorského návrhu Adolfa Loose, a to za použití klasických sochařských postupů. Hlavní ideou návrhu je vytvoření negativu (otisku) místa Loosova posledního odpočinku pro lokalitu, kde se narodil a vyrůstal. Tím, že je náhrobek ve Vídni a jeho forma v Brně, dochází k pomyslnému propojení mezi oběma místy. Konceptuální dílo svojí vnitřní skladbou zároveň rafinovaně odkazuje k Loosovu unikátnímu principu řešení obytného prostoru – tzv. raumplanu. Oživení představují rovněž onyxové prvky, které po setmění svítí a výrazně  tak akcentují celou kompozici.

Předání veřejnosti 2020